Tepelná čerpadla se stala běžnou součástí bazénových technologií. Není proto divu, že stále častěji dostáváme otázku:

„Má smysl pořídit tepelné čerpadlo také k venkovní vířivce?“

Na první pohled se odpověď zdá jednoduchá. Tepelné čerpadlo vyrábí teplo efektivněji než elektrické topné těleso, takže by mělo snížit náklady na provoz.

Ve skutečnosti je ale situace u vířivek výrazně odlišná než u bazénů. A právě proto není vhodné automaticky předpokládat, že to, co dává ekonomický smysl u bazénu, bude stejně výhodné i u vířivky.

Bazén a vířivka mají úplně jiný způsob provozu

Největší rozdíl spočívá v tom, kdy zařízení spotřebovává nejvíce energie.

Bazén se vytápí především od jara do podzimu. Právě tehdy panují venkovní teploty mezi 20 až 30 °C, což jsou ideální podmínky pro provoz tepelného čerpadla.

Vířivka funguje přesně opačně.

Nejvíce energie spotřebovává v zimě, kdy venkovní teploty klesají k nule nebo pod bod mrazu. A právě tehdy má tepelné čerpadlo svou nejnižší účinnost.

COP v zimě výrazně klesá

Výrobci tepelných čerpadel často uvádějí hodnoty COP 5 nebo dokonce 6.

Tyto hodnoty ale platí při vysokých venkovních teplotách, například okolo 26 °C.

Ve chvíli, kdy teplota vzduchu klesne k nule nebo do záporných hodnot, účinnost tepelného čerpadla výrazně klesá. Navíc musí při nízkých teplotách odmrazovat výparník, což spotřebu energie dále zvyšuje.

Paradoxně tedy právě v období, kdy vířivka potřebuje nejvíce energie, pracuje tepelné čerpadlo s nejnižší efektivitou.

Stejný objem vody neznamená stejné tepelné čerpadlo

Velmi častou chybou je porovnávání pouze podle objemu vody.

Představme si bazén i vířivku o objemu 1 500 litrů.

Na první pohled obsahují stejné množství vody. Přesto se pro ně běžně používají úplně jinak dimenzovaná tepelná čerpadla.

Pro bazén o objemu kolem 1,5 m³ často postačí přibližně 3kW tepelné čerpadlo, protože ohřívá vodu převážně v teplých měsících a následně pouze kompenzuje relativně malé tepelné ztráty.

Stejně velká venkovní vířivka ale potřebuje vodu udržovat na teplotě okolo 37 až 39 °C po celý rok, často při venkovních teplotách pod bodem mrazu.

Aby bylo možné tepelné ztráty průběžně pokrývat, používají se běžně tepelná čerpadla o výkonu okolo 5 až 7 kW. Cena kvalitního tepelného čerpadla se zpravidla pohybuje mezi 20 000 až 35 000 Kč, a to bez napojení a případného příslušenství.

Nejde tedy pouze o objem vody. Rozhodující je rozdíl mezi teplotou vody a okolního vzduchu a také skutečnost, že vířivka pracuje celoročně.

Tepelné čerpadlo nešetří celý provoz vířivky

Dalším rozšířeným omylem je představa, že tepelné čerpadlo sníží celkovou spotřebu vířivky.

Ve skutečnosti šetří pouze energii potřebnou pro ohřev vody.

Během koupání totiž vířivka spotřebovává elektřinu i na další technologie.

Typická moderní vířivka obsahuje například:

  • elektrické topení o výkonu 3 kW,
  • dvě hydromasážní čerpadla o výkonu přibližně 2,25 kW,
  • cirkulační čerpadlo o výkonu přibližně 200 W,
  • řídicí elektroniku,
  • LED osvětlení,
  • ozonátor nebo UV technologii.

Když vířivku používáte, běží současně hydromasážní čerpadla, cirkulace i další technologie s celkovým příkonem přibližně 5 až 7,5 kW podle velikosti a vybavenosti vířivky.

Tepelné čerpadlo přitom redukuje pouze spotřebu 3kW elektrického topného tělesa. Spotřebu hydromasážních čerpadel, cirkulace ani ostatních zařízení nijak neovlivňuje.

Úspora se tedy týká pouze části celkové spotřeby.

U vířivek NordicSpa nebo IQue Sweden můžete očekávat průměrné celoroční náklady na elektřinu přibližně 1 500 až 1 700 Kč měsíčně, a to při celoročním vyhřívání na 38 °C a používání vířivky dvakrát až třikrát týdně.

Návratnost bývá delší, než většina zákazníků očekává

Kvalitní celoroční tepelné čerpadlo představuje poměrně významnou investici.

K pořizovací ceně je potřeba připočítat také:

  • instalaci,
  • propojení s technologií vířivky,
  • servis,
  • případné budoucí opravy.

Při běžném domácím provozu proto bývá návratnost poměrně dlouhá, zpravidla okolo pěti let.

Je také potřeba počítat s tím, že stejně jako každé jiné technické zařízení má i tepelné čerpadlo svou životnost. Existuje proto určité riziko budoucích servisních zásahů nebo poruch, které mohou celkovou ekonomiku provozu dále ovlivnit.

Tepelné čerpadlo zabere i místo

Na rozdíl od některých bazénových technologií nelze tepelné čerpadlo u vířivky jednoduše schovat pod zem nebo uzavřít do pohledového boxu.

Aby správně fungovalo, potřebuje dostatečný přísun okolního vzduchu. Musí proto být umístěno nad terénem, kde může volně nasávat a vyfukovat vzduch.

To znamená, že vedle vířivky přibude další technické zařízení, které:

  • zabírá místo na terase,
  • ovlivňuje vzhled okolí,
  • vytváří určitý provozní hluk,
  • vyžaduje volný prostor pro proudění vzduchu.

Zatímco u bazénů bývá velká část technologie elegantně ukrytá v podzemní šachtě nebo technické místnosti, tepelné čerpadlo zůstává viditelnou součástí instalace.

Na trhu se můžete setkat s firmami, které se snaží umístit čerpadlo přímo k vířivce do pohledového boxu. Toto řešení může vypadat velmi elegantně, z technologického hlediska však nemusí být správné.

Tepelné čerpadlo potřebuje kolem sebe dostatek volného prostoru, aby mohlo správně nasávat a vyfukovat vzduch. Bez dodržení předepsaných odstupových zón může mít nižší účinnost, uvnitř boxu může kondenzovat voda a v krajním případě nemusí výrobce tepelného čerpadla uznat případnou reklamaci.

Kdy tepelné čerpadlo smysl dává?

Existují samozřejmě situace, kdy může být jeho instalace vhodná.

Například pokud:

  • je vířivka využívána téměř každý den,
  • vířivka běží v rámci masážních cyklů několik hodin denně,
  • slouží ke komerčnímu provozu,
  • je součástí penzionu nebo wellness centra,
  • uživatel preferuje maximální energetickou efektivitu bez ohledu na ekonomickou návratnost,
  • jde o plavecký bazén typu swim spa.

V těchto případech může být přínos tepelného čerpadla výraznější.

Naše doporučení

Tepelné čerpadlo rozhodně není špatná technologie. Naopak – u bazénů patří mezi nejefektivnější způsoby ohřevu vody a jeho přínos bývá často jednoznačný.

U venkovních vířivek je ale potřeba posuzovat situaci jinak.

Vířivka spotřebovává nejvíce energie právě v zimě, kdy má tepelné čerpadlo nejnižší účinnost. Navíc šetří pouze náklady na ohřev vody, nikoliv spotřebu hydromasážních čerpadel, cirkulace ani ostatních technologií.

K tomu je potřeba připočítat vyšší pořizovací cenu, servisní náklady, prostorové požadavky i riziko budoucích oprav.

Proto se domníváme, že pro většinu domácích uživatelů, kteří využívají vířivku přibližně dvakrát až třikrát týdně, není tepelné čerpadlo z ekonomického hlediska nezbytností.

Moderní dobře izolované vířivky dnes dosahují velmi příznivé celoroční spotřeby a návratnost investice do kvalitního tepelného čerpadla bývá poměrně dlouhá.

Dobrou zprávou je, že instalace tepelného čerpadla nemusí být definitivním rozhodnutím při koupi vířivky.

Pokud se časem ukáže, že vířivku využíváte výrazně intenzivněji, než jste původně předpokládali, nebo se změní ceny energií, lze technologii ve většině případů dodatečně doplnit.

Doporučujeme proto nejprve poznat vlastní způsob používání vířivky a teprve na základě reálného provozu se rozhodnout, zda bude tepelné čerpadlo skutečně přínosem.

Ve většině domácností se totiž ukáže, že kvalitně izolovaná vířivka nabízí i bez něj velmi rozumné provozní náklady.